Nadšení je při podnikání důležité, ale ne nejdůležitější

Pod bytem mám prodejnu zdravé výživy. Sympatický obchůdek roste každým rokem. Z malého krámku, jenž se stal známý díky automatu s čerstvým mlékem, se postupem času stal větší hráč, který rozšiřuje sortiment i prostory a pořádá různé akce. Na první pohled je jasné, že majitele – manželský pár – jejich práce baví a že jí žijí. Právě to je odlišuje od většiny obchodníků. V jejich podnikání jde samozřejmě o peníze, ale zároveň do něho dávají i něco víc. Samotné nadšení a zápal ale málokdy stačí.

Nejraději spolupracuji s klienty, kterým jde jak o zisk, tak i o radost z podnikání. Zní to hodně idealisticky, ale je to přesně tak. Možná také raději koupíte zeleninu v krámku za rohem, který je dražší než Kaufland, ale jehož majitel odvádí poctivou práci a můžete si s ním pokecat.

Právě tenhle zápal do práce a podnikání mnoha obchodníkům chybí. Je to škoda, protože takhle nadšením „nakažený“ člověk k sobě přitahuje další, podobně smýšlející jedince. Je otevřený novým věcem a rád vynaloží námahu na nejisté věci, do kterých by se běžný obchodník nepouštěl. Jako u všeho je ale potřeba dodržovat rozumnou míru. 

Každá mince má dvě strany

 

Zápal a chuť pracovat nebo i pomáhat druhým jsou hezké, ale stejně tak musíte mít v pořádku účetnictví. Ne každý má to štěstí, že začne podnikat v oblasti, která ho baví a zároveň pro něj bude perspektivní i za rok.

Potkali jste někdy nadšeného mladého člověka, který vám představoval nový, neuvěřitelný projekt nebo jinou super možnost výdělku? Já ano. Potkávám je i po X uplynulých měsících, kdy jejich původní nadšení vystřídala frustrace a vystřízlivění.

Sám jsem na tom byl kdysi úplně stejně. V 18 letech obletoval „mou“ střední školu člověk podnikající v MLM (nic proti tomuto systému, MLM je v podstatě všechno a znám mnoho poctivých jedinců a firem). Já a několik spolužáků jsme se chytli. Ze začátku jsem byl nadšený. Se super produkty jsem otravoval rodinu, sousedy a dávno zapomenuté kontakty. Pak přišel šok a střet s realitou. Ve výsledku jsem byl chudší o 30 000 Kč a bohatší o životní zkušenost. Zpětně jsem za ni vděčný.

Nejlepší je spojit zápal s odborným přístupem

 

Pokud se člověk spolehne jen a pouze na nadšení, skončí jako mladý prodejce v MLM, jenž básní o pohádkových příjmech svých nadřízených, ale za několik měsíců skončí na mizině. Z vlastní zkušenosti vím, že nadšení do práce může mít i negativní následky. Mnohokrát jsem začal něco, co mě bavilo, ale po čase jsem zjistil, že to nepřináší očekávané výsledky. V lepším případě jsem ztratil jen vlastní čas, v tom horším i přátele, peníze a příležitosti. Možná máte podobné vlastní zkušenosti. Nebo ve svém okolí vidíte opouštěné a chátrající projekty.

Člověk by měl být realista. Jsem toho názoru, že bychom si měli vybrat svou oblast působení nejen podle toho, co nás baví, ale rozhodně také podle toho, co nám to může z chladného, racionálního úhlu pohledu přinést. Zkrátka používat srdce i rozum současně. A nenechat se zlákat pozlátkem rychlého zisku, nového majetku a obdivu ostatních.

A jak to máte vy? Máte za sebou podobnou zkušenost? Když se pouštíte do něčeho nového, zajímáte se nejen o to, jestli vás to bude bavit, ale i o výsledky SWOT analýzy?

Homosexuální vegetarián na kole Tabery podporuje Zemana

Jelikož se mi Facebook opět rozdělil na dva nesmiřitelné tábory modernistů a zpátečníků, rozhodl jsem se k tomu napsat pár slov. Takové menší zamyšlení nad tím, proč lidé skáčou na lep populistům jako Okamura a proč jsou někdy ochotni volit i radikální řešení.

Miloš má skvěle rozjetou kampaň

Pokud bude Miloš Zeman v roce 2018 znovu kandidovat, má vítězství jisté. Stejně jako Trumpovi mu pomohou média a „lepší“ část společnosti. Když totiž pracující většinu ocejchujete jako bílou lůzu (u nás ji přirovnáte k jitrnici), je výsledek jasný.

Trumpovo vítězství totiž ukázalo v plné nahotě jednu věc: zaslepenost médií vlastním správným názorem a jejich tendenci zaměňovat svou sociální bublinu za skutečný svět. Když k tomu připočtete frustraci většiny lidí, kteří mají jiné starosti než to, zda si tento měsíc dají vegetariánskou nebo veganskou výzvu, bude „hlas lidu“ volat po odporu k těm, kteří se mu vysmívají.

Malá Česká ukázka

Vondra v televizi prohlásil, s velikou nadsázkou, že města ovládají homosexuálové, feministky, vegetariáni a další lidé rádi jezdící na kolech. A potrefená Respektí husa se ozvala. Prý že nesmíme lidem jako Vondra, Trump a Klaus (seřazeno dle jejich významu) dovolit rozdělovat národ na moderní města a zaostalý venkov. Máme být jedni.

Po sjednocené společnosti tak volá šéfredaktor týdeníku, který chce více černých penisů v kultuře nebo oslavuje potrestání nasraných fotbalistů za to, že poslali ženu k plotně (ne do prdele, ale k plotně). Což jsou témata, která venkov opravdu moc nezajímají, takže se pak od „moderní společnosti“ cítí být odlišný. Ale potud ještě v pořádku, každej jsme nějakej a pokrok nezastavíš.

Špatné ale je, když lidem, kteří se cítí být jiní než vy, vzkážete, že jsou jitrnice. A že Trumpa / Zemana volí jen blbci toužící po starých pořádcích a biči v ruce. I když možná zase ne, vaše sociální bublina vám váš styl vyjadřování pochválí, máte spoustu lajků, cíl splněn, takže se na venkov můžete vy…

Když lidem říkáte, že jsou blbí, nebudou vás mít rádi

Šéfredaktor v editorialu zmiňuje „Kdyby někdo podobným jazykem charakterizoval voliče Donalda Trumpa, považovali by to všichni zmínění politici za strašlivou věc, za odpor k demokracii, povýšenectví od reality odtržených papalášů.“ No, dovolím si nesouhlasit. Stačí překliknout na vzpouru bílého muže, kde se dočtete, že výrazy jako bílá lůza, vidláci nebo spálené krky jsou v pořádku. Hezké.

Nevím. Kdyby mě někdo označil za bílou lůzu, nejspíš bych pak k jeho argumentům nebyl zrovna otevřený. A to i kdybych věděl, že má pravdu. Vy byste se nenakrkli a neměli tendenci taková média nesnášet, i když by mohla přinášet pravdivé zprávy (a názory)?

Je Erik Tabery ruský agent?

Novináři si přisvojili roli morálních autorit, a jak by zlí jazykové řekli, to je s přebujelým egem nevhodná kombinace. A pokud je tedy Miloš Zeman Putinovou loutkou, je Tabery Putinovým agentem.

V poslední době mám pocit, že žijeme ve společnosti, kde jsou jen dva extrémy. Že lidé, kteří nemají problém pomoci válečným uprchlíkům, ale zase jim vadí bezbřehá migrace (viz Švédská utopie nebo, pokud vám Dfens nevoní, tady), jsou považování za nácky stojící na hranici a střílející do matek s dětmi. Že buď máte názory jako Dalajláma, Havel a Tabery, nebo jste odpornej fašista. Nic mezi tím. A když jste osočováni z toho, že jste nácek, fašista, xenofob, rasista a kdo ví co ještě, co uděláte? Budete souhlasit, nebo se zatvrdíte a přimknete ke komunitě, jež vám je názorově bližší a nepohrdá vámi?

Je úsměvné, že za tohle štěpení společnosti, které funguje jako voda na mlýn Okamurovi a dalším existencím, stojí ve značné míře ti, kteří se ohánějí morálkou, toleranci a pochopením. Lidé neschopní vyjet z Prahy a zeptat se lidí na jejich názory (pravda, náročnější než publikovat článek a nasdílet ho na FB).

Lidi jsou slušní a neslušní, ne moderní a vidláci

Na závěr mě napadá: co kdybychom přestali rozdělovat lidi na „moderní“ a „vidláky“, ale na slušné a neslušné? Taková babička na vesnici se veganovi se sójovým mlékem nejspíš vysměje, pravda.Nicméně když vidí, že někdo potřebuje pomoc, pomůže mu. Tak proč jí nadávat do jitrnice a přesvědčovat o tom, že život, který žila, byl špatný?