Skutečný konec prokrastinace

Nedávno jsem měl příležitost pobýt ve skupině zkušených obchodníků. Probírali věci, které mi byly z profesního hlediska na míle vzdáleny. Bylo jasně vidět, že to jsou profesionálové a že dobře ví, o čem podnikání je a jdou si za tím. Tráví čas efektivně. Zkuste se v hloučku takových lidí zeptat, jak bojují s prokrastinací a které seriály sledují místo toho, aby se připravili na důležité obchodní jednání... Vyvoláte pár úsměvů a zaděláte si na to, že vás příště nepozvou.

Infoprodukty jsou rozporuplným tématem. Taková E-shop Kniha představuje skvělý počin. Jde o praktického pomocníka, který se mnohonásobně zaplatí. Na druhou stranu existují infoprodukty, které jsou postaveny na vodě – jejich autoři to dobře vědí, ale díky dobře zvládnutému marketingu a výběru správné cílovky vydělávají ve velkém. Něco podobného se stalo s atraktivním tématem prokrastinace.

Přiznám se, že jsem knihu Konec prokrastinace četl jen velmi zběžně u jednoho známého, který si ji koupil. Obsahuje pár užitečných tipů, ale nic převratného, co by mě zaujalo. Zastávám totiž názor, že prokrastinace neexistuje. Existuje jen neschopnost dostat se k činnostem, které člověka baví. Případně neschopnost najít zábavu v těch nudných, jež jsou ale povinné a musí se udělat.

Z prokrastinace se stal moderní fenomén, na němž se kde kdo snaží vydělat. Nejrůznější „moderní“ konference jsou tohoto tématu plné. Z velké části jde ale jen o naleštěný prd – pokud si člověk nedokáže stanovit jasné cíle a místo produktivních činností sleduje seriály nebo hraje hry, je jen líný a neschopný. Chápu ale, že označení prokrastinátor zní pak lépe.

3 způsoby, jak bojovat s prokrastinací odstřelit vlastní lenost:

Nemám rád čistě hejtovací články, proto přidám něco konstruktivního.

Když je přede mnou na první pohled zdlouhavá a nepříliš zábavná práce, také občas bojuji s nutkáním „utéct“ k nějaké zábavě. Postupem času jsem si ale našel efektivní metody, jak tomu zabránit.

1. Technika Pomodoro

Ve zkratce jde o střídání úseků práce a odpočinku. Například 30 minut pracuje, pak máte 10 minut pauzu (při které zcela odejdete od práce). Více informací najdete v článku Nepodceňujte přestávky mezi pomodory.

2. Facka™

Vojtěcha Bednáře jsem si oblíbil jako realistického až pragmatického člověka. Na jeho blogu Koment.cz také před časem vyšel trefný článek Konec prokrastinace. Jako lék na vlastní lenost je zde zmíněna facka od života. Ta sama funguje naprosto spolehlivě. A dá se v menší míře i aplikovat v běžném pracovním životě. To třeba když někomu jasně přislíbíte, že něco uděláte v termínu. Když místo toho budete hrát hry a nestihnete deadline, sami se bude cítit bídně. 
 

3. Veřejný závazek

Navazuje na předchozí metodu. Kdysi jsem narazil na příspěvky studenta, který veřejně publikoval to, jak postupuje se závěrečnou prací do školy. Veřejný závazek ho přiměl k tomu, aby poctivě pracoval. Na podobném principu fungují seriály článků.

Existuje mnoho dalších způsobů, jak odstřelit vlastní lenost, například outsorcing nudných činností. S uvedenými mám ale nejlepší osobní zkušenost.

A co vy? Jaký máte názor na prokrastinaci? Je to podle vás obyčejná lenost, nebo něco jiného?